Jestliže se Vám budou zdát obrázky trochu nekvalitní, u téměř padesát let starého zařízení, které je ještě v chodu, to je obvyklé. Jak uvidíte v závěru článku, jedná se o první regulovaný pohon, který byl v tehdejším MEZ Vsetín v roce 1966 vyroben. Jednalo se o pohon stolu Hoblovky HD12,5, která se vyráběla v Kovosvit Holoubkov.
Napájení stejnosměrného motoru obstaral generátor, který na jedné hřídeli s asynchronním motorem tvořit tzv. Ward - Leonardovo soustrojí. Zde ve verzi nastojato, kterému nikdo neřekl jinak než "panák". Výkon panáku byl 50kW a při napětí kotvy 260V dokázal dodat stejnosměrnému motoru necelých 200A.
|
|
Princip regulace W-L soustrojí je stále stejný, takže stejnosměrný motor potřeboval konstantní buzení, nejlépe s možností odbuzení pro zvýšení otáček. Generátor zase musel regulovat buzení od nuly nahoru, aby se plynule zvyšovalo jeho napětí na kotvě a tím otáčky motoru. Kotvy motoru a generátoru byly samozřejmě propojeny. Proto buzení pro jednotlivé stroje zajistil tzv. rotační zesilovač - amplidyn. Pro každé buzení jeden na společné hřídeli s asynchronním motorem (uprostřed).
|
|
Předpokládám, že některým čtenářům výše uvedené moc neříká, proto se podívejte, jak byly kotvy, buzení a vinutí amplidynů zapojeny.
Budič generátoru G2 ve spodní části obrázku je buzen několika vinutími, které umožňovaly automatickou regulaci celého pohonu. Tento amplidyn měl vinutí stabilizační, omezovací, kompaudační, napěťové a řídící. Do série s kotvou pak byly ještě připojeny pomocné póly rotačního zesilovače.
Buzení motoru obstaral třívinuťový budič G3 v horní části obrázku. Vinutí na tomto stroji jsou základní, derivační, stabilizační a sériové.
Z tohoto popisu je zřejmé, že i když to vypadá možná jednoduše, celé nastavení vyžadovalo svoje a nedej bože, pokud jste si někde přehodili některé vodiče. Na druhou stranu celé nastavení se zvládlo s avometem a vadaskou. Důležité byly směry jak rotace, tak proudů v jednotlivých vinutích.
|
|
Ve většině případů byla celá rotační část pohonu umístěna za nějakou zástěnou, hukot soustrojí byl přece jenom hlasitý.
|
|
Aby jsme nezapomněli na samotný stejnosměrný motor, který poháněl stůl hoblovky. Stejně jako na předchozím obrázku jsou u stejnosměrného motoru patrné typické šrouby podél osy statoru, ty držely uvnitř na statoru póly s vinutím.
Orientačně se podle nich dala kontrolovat poloha sběrného, jestli jej náhodou někdo nevytočil úplně mimo.
|
|
Tady už máme rozvaděč pohonu. Je v oboustranné verzi a ze zadní strany jsou silové prvky pro ovládání. Vodiče pro propojení přístrojů se protáhly otvorem a ze zadní strany panelu se zase nejkratší cestou vedly k dalšímu přístroji. Po kabelových žlabech ještě nebylo ani památky.
|
|
Také napájení pro ovládání a signalizaci vždy zajišťovalo velké trafo s více vinutími podle potřeby pohonu a regulace.
|
|
Staré stykače, z nichž některé pořád fungují, jiné už jsou vyměněny za nové provedení.
|
|
Vývody pro AC motor panáku se řešily jednoduše, vedle je vidět propojení kotev s bočníkem.
|
|
Opět něco pro pamětníky, podproudové relé, které hlídalo přítomnost proudu v DC obvodu buzení. Nastavení se provádělo jen protisílou pružiny, signalizační kontakty jsou nyní rozpojeny. Jak jsme si řekli v díle o regulátoru s budící jednotkou, výroba tenkrát probíhala v družstvu "Zlatník Ostrava".
|
|
Polovodičová dioda, vlastně selénový usměrňovač, který jí předcházel. Poskládal se z jednotlivých čtverečků podle požadavků na parametry "diody".
|
|
Detailní nastavení proudů pro jednotlivé regulační vinutí obstaraly výkonové odpory v horní části.
|
|
Svorky byly na tu dobu ale velmi přehledné a popisy na nich vydržely poměrně čitelné i těch padesát let.
Chtěl bych vidět, co za tu dobu udělá inkoust z dnešních popisovacích plotrů.
|
|
Každý stejnosměrný motor s generátorem a rozvaděčem pro regulaci tvořil tzv. pohon. V tehdejším MEZ Vsetín se pohony číslovaly a tohle je první, který se ve Vsetíně vyrobil. Tím začala éra regulačních strojů nejen pro hoblovky, ale také pro karusely, obráběcí stroje, výrobní linky gumárenského a plastikářského průmyslu atd. Za dobu existence MEZ Vsetín se vyrobily tisíce a tisíce pohonů.
Například pohon s měničem 3M vyrobený v roce 1989 měl pořadové číslo 8366.
|
|
A pokud už výše uvedený rozvaděč včetně rotačních zesilovačů pro pohon zařízení dosloužil, takhle vypadá rekonstrukce, kdy se vymění celá skříň, W-L soustrojí a amplidyny nahradí tyristorový měnič, zůstane jen původní stejnosměrný motor.
|
|
Závěr:
Vidět první pohon vyrobený v MEZ Vsetín je velká náhoda, ale štěstí přeje připraveným.
Opět pokud máte někde v provozu ještě jiné starší pohony MEZ Vsetín s měničem ITM ze ZPA Děčín, nebo MTM či IRO vyráběné v ZPA Prešov, udělejte několik fotografií a pošlete nám ke zpracování a podobnému zveřejnění.
Jaroslav Blažek
Doplňující odkazy k článku:
Rekonstrukce pohonů: http://www.mezservis.cz/cz/produkty/elektricke-pohony/elektricke-pohony.html
Servis na tyto staré měniče a pohony: http://www.kara.blaja.cz/
|