|
Tyto měniče se používaly přesně tam, kde byl potřeba výkon při velkém napětí kotvy, tedy motor byl šítkován na 440V pro kotvu. To šlo zajistit jen buď se soustrojím W-L, nebo pak nereverzačním kotevním můstkem, který dokázal dodat motoru požadované napětí kotvy při jmenovitých otáčkách. Později se již objevily i možnosti jak toto udělat i při kotevním reverzačním můstku, ale nebudeme předbíhat. Měnič byl vyráběn také v MEZ Vsetín, nesl označení typ "C", tedy reverzace buzením. Výroba skončila začátkem devadesátých let, pokud se moc nemýlím.
|
Tento měnič M417C004 sloužil k pohonu desky karuselu SKQ8 produkce TOS Hulín. Skříň byla dvojitá, neboť obsahovala ještě pomocné obvody pro karusel a byla osazená z obou stran, tedy zepředu a zezadu. V tomto konkrétním případě ze zadní strany nic neuvidíme, neboť vše bylo zastavěno paletami.
|
|
|
Nezbytné signalizace směru chodu na dveřích skříně, kterých si stejně nikdo nevšímal, neboť rozvaděč byl umístěný z boku stroje. Vpravo jsou ale dvě kontrolky od poruch měniče, z nichž ta bílá vpravo signalizovala poruchu chlazení měniče, tedy tu již zmiňovanou vzduchovou klapku, žlutá vlevo pak výpadek pojistky v kotevním obvodu, jak uvidíme dále.
|
|
|
Tyristorový můstek kotvy, nereverzační, tedy se šesti tyristory. Pojistky jsou ve verzi se signalizací, to jsou ty tyčinky s mikrospínači na pojistkách, který při výpadku pojistky sepnul, respektive rozepnul příslušný obvod v ovládání měniče a také kontrolku na dveřích. Transformátory ve spodní části slouží k synchronizaci a generování zapalovacích impulsů tyristorů. U každého tyristoru je umístěn zapalovací transformátor a odrušovací RC členy.
|
|
|
Jako každý tyristorový můstek vyžadoval i tento 3fázový reaktor (tlumivku). To je ta šedá s kondenzátory, které měly zajistit odrušení měniče v rámci EMC. Pod reaktorem je viděl hlavní síťový stykač 160A, vlevo pak dvě kotevní pojistky a bočník od měření proudu kotvy.
|
|
|
Hlavní regulátor, velmi podobný s měničem typu "E" tedy reverzačním přes kotvu. Většina desek byla shodná, záleželo jen na vlastním nastavení. Zpětná vazba otáček motoru byla realizována tachodynamem K10A6, které dávalo 80VDC/1000 otáček.
Později se přešlo na nižší napětí, neboť při několika tisících otáčkách již bylo stejnosměrné napětí zpětné vazby dost vysoké.
|
|
Fungovalo to asi takhle. V případě požadavku na změnu směru při plném kotevním napětí regulátor zablokoval kotvu, snížil na minimum budící proud a jakmile ten zanikl, což trvalo dost dlouho, buzení má přece jen velkou indukčnost, přepnul na opačný budící můstek, tedy změnil směr budícího proudu, a uvolnil kotvu. Díky této změně se ocitl kotevní můstek v invertorovém režimu a brzdil motor do sítě. Jakmile se otáčky změnili, přešel můstek plynule do motorického režimu a dodával motoru proud pro rozběh v opačném směru. Tolik k principu reverzace stejnosměrného motoru přes buzení. Jak bylo uvedeno v úvodu, dnes se tento princip již moc nepoužívá.
Děkuji kolegovi za upřesňijící informaci, brzdění přes buzení umí nový Simoreg DC Master, viz. link zde.
|
Signály z regulátoru byly vyvedeny ve spodní části přes čtyři ploché konektory. Byly poměrně spolehlivé.
|
|
|
Ovládání a napájení vévodily tenkrát všemu transformátory, o spínaných zdrojích nebylo ještě ani řeči. Tady je trochu vidět osazení přístrojových panelů i ze zadní části rozvaděče.
|
|
|
Tyto modulové relé RPxx v ovládání pohonu byly všudy přítomné. Nejvíce poruch bylo u časových variant těchto relátek, jedno z nich je vidět částečně úplně vpravo. Kulaté konektory v dolní části byly tenkrát ruské varianty, ale celkem funkční.
|
|
|
A takhle se to pak celé vešlo do dvojité skříně vysoké 2 metry.
|
|
Závěr:
Tento konkrétní měnič byl vyroben v roce 1983, tedy před třiceti léty a stále funguje s mnoha originálními díly. Stačí udržovat stejnosměrný motor, kde je nezbytné kontrolovat uhlíky, komutátor, ložiska kotvy a podobně. A také ventilaci motoru, neboť není nic horšího, než když se motor zbytečně "upeče". Oprava je pak velmi drahá.
Opět pokud máte někde v provozu ještě jiné starší pohony MEZ Vsetín například s W-L a budící jednotkou, dále měniče ITM ze ZPA Děčín, nebo MTM či IRO vyráběné v ZPA Prešov, udělejte několik fotografií a pošlete nám ke zpracování a podobnému zveřejnění.
Jaroslav Blažek
Doplňující odkazy k článku:
Servis na tyto staré měniče a pohony: http://www.kara.blaja.cz/
|
