Pokud je k zakázce domluvena i výroba rozváděčových skříní, zadává se tato do společnosti Rozváděče Vsetín, s.r.o., která má s tímto opravdu velké zkušenosti a mnohaletou praxi. Společnost sídlí ve stejném městě jako my, takže koordinace výroby probíhá bez potíží, zákazník ani nemusí do Vsetína jezdit, veškeré eventuální změny projektu a konzultace, které vznikají v průběhu výroby se řeší naší přímou návštěvou na dílně výrobce, kde se vše dohodne osobně. Jelikož se jedná o opravdu profesionálního výrobce, má tento i vlastní velký sklad většiny používaných dílů, takže pokud vznikne v průběhu zakázky požadavek na nějakou změnu, nebo doplnění projektu, pracovníci na dílně po konzultaci s námi vše vyzvednou ze skladu a jen dopíšou materiál na číslo zakázky. Takže konečný zákazník nemusí žádné díly dodávat, na nic čekat a o nic se starat.
Podívejme se na první polovinu skutečné zakázky rekonstrukce většího stroje s CNC řízením, tedy od vzniku projektu až po dokončení výroby rozváděčů. Další část z uvedení stroje do provozu vyjde koncem prázdnin, neboť zařízení se má oživovat v srpnu. Zakázka obsahuje výrobu tří rozváděčových skříní šířky 1200mm, skřínky na stroji s periferiemi pro sběr dat si zákazník vyrobí a osadí sám.
|
Všemu předchází vytvoření projektu a následně dokumentace pro výrobu včetně kusovníku artiklů. Podle těchto podkladů se pak stanoví cena za výrobu skříní. Samozřejmě, že si zákazník některé díly může nakoupit sám a výrobci je poslat. Nejenom v tomto konkrétním projektu je klíčová úzká spolupráce s autorem NC a PLC programu systému SINUMERIK, neboť vhodný návrh sestavy řídícího systému a všech pohonů usnadní oživení a ušetří nemalé finanční prostředky zákazníka. |
|
|
Součástí projektu je i nákres osazení jednotlivých panelů skříní pro výrobu. Výrobce si může vytvořit i přesné výkresy v AutoCAD, ale není to nutné. V praxi totiž vše probíhá tak, že ve výrobě si podle tohoto schématu pracovníci poskládají přístroje na panel a pak pokud něco třeba nevypadá dobře, nebo je někde něco moc natěsno přehodí přístroje tak, aby vše ladilo. To je naprosto běžný postup při osazování a výrobě rozváděčových skříní. |
|
Uvidíme dále, jak podle tohoto výkresu vznikne rozvaděč. V pravém poli je hlavní přívod a velký DC měnič, uprostřed NC řízení s pohony, vlevo pak pomocné AC obvody. Skříně samozřejmě Rittal.
|
Jakmile je vše OK, obkreslí se všechny díly na rozvaděčový panel, pak odloží bokem a nastoupí zámečnická práce, vrtání otvorů, řezání závitů, eventuálně lisování nýtů pro osazení přístrojů, instalaci DIN lišt, a kabelových žlabů IBOCO. Tento postup spolehlivě zajistí, že se do přístrojů nedostane ani malá špona nebo střih z mechanických prací. |
|
|
Rozpracované pole rozvaděče s hlavním přívodem a DC měničem SIMOREG. Ten momentálně ještě není osazen, dodávka Siemens se trochu zpozdila. Zatím se proto osadí a zapojí všechno ostatní, mezitím měnič dojde.
|
|
|
Jedno pole je hotovo. Vždy když se všechny kabelové žlaby zavíčkují, rozvaděč krásně prohlédne a vypadá, že v něm vlastně nic není. Přívodní svorky jsou zdvojeny, neboť původní přívod na stroj je dvěma kabely a znovu se použije.
|
|
|
Výroba prostředního pole s pohony a ŘS Sinumerik. Vpravo je vidět osazovací výkres pro všechny skříně. Do konečné sestavy nám ještě chybí AIM, tedy Active Interface Modul pro napájení pohonů, který taky dorazí později.
|
|
|
Sestava pohonů je osazena. Zde je hezky vidět, že proti osazovacímu výkresu použili pracovníci ve výrobě mnohem širší kabelové žlaby, aby se do nich pohodlně vešly kabely od motorů a silové propojení modulů. To jsou ty již zmiňované úpravy, které má profesionální výroba v malíčku. |
|
|
A opět pole pohonů je hotovo, panel namontován ve skříni. Vpravo samostatně je vidět již osazený AIM modul, na který se taky chvilku čekalo. Nahoře vpravo můžete vidět periferii ET200S a safe moduly pro připojení prvků bezpečnostních obvodů. Vše bude běžet na sběrnici Profibus s PROFIsafe protokolem. |
|
|
Protože se jedná o nemalý stroj, pro linku Profibus bylo zvoleno hvězdicové zapojení s použitím repeatru Helmholz. To nám umožní na každé sběrné místo s periferiemi ET200S instalovat kabel Profibus jen jedním směrem, nemusíme se tedy vracet zpět na další stanici. |
|
|
A můžeme k prvnímu poli přišroubovat druhé. Spojení musí být přesné a všechny díly řádně sešroubovány, aby se při přepravě skříně nějak nezdeformovaly. Rittal má ovšem tohle dotažené k dokonalosti. |
|
|
Dvě pole máme u sebe včetně klimatizačních jednotek na dveřích. Zbývá poslední pole s pomocnými AC obvody. Celková šířka rozvaděčů pak dosáhne 3600mm, takže i manipulace a expedice musí být na tyhle rozměry vybavena. Není to nic jednoduchého. |
|
|
Pole s AC obvody připraveno na zapojení. Opět dole u svorkovnic jsou použity široké žlaby pro snadnější zapojení kabelů od stroje. |
|
|
Zapojeno, zavíčkováno. Teď to skutečně vypadá, že na tom nic není, ale opak je pravdou. |
|
|
Pokud je v projektu použito značení potenciálů, jsou tyto profesionálně natištěny, takže výsledek po zapojení vypadá opravdu výborně. Některé projekty potenciály na vodičích neuznávají, jiné mají různé systémy značení. Výrobce se přizpůsobí projektu zákazníka. |
|
|
Detail zapojení svorkovnice se širokými žlaby pro připojení kabelů. Použité svorky Weidmueller zajistí opravdu profesionální možnost spojení vodičů a kabelů. Nemá smysl při takové zakázce šetřit nepodstatné částky na svorkách. |
|
|
Připojíme poslední pole a tam začíná osvětlení rozvaděčů, samozřejmě také Rittal.
|
|
Na úplný závěr ještě celá sestava projde zkušebnou, kde se všechny spoje prozvoní a ovládání se zapne pod napětí. Taktéž měniče a ostatní elektronika se připojí na síť, aby se vyzkoušelo, zda jsou aspoň částečně funkční, tedy jestli se na displeji objeví to co má a podobně. Silová část DC měniče se zkouší jen s malým motorem, taktéž střídače se taky zkusí jen s běžnou zátěží. Je to dostačující, máte jistotu že nikde není žádný zkrat, že měniče jsou funkční a stačí je už jen řádně nastavit na stroji.
A celá sestava se expeduje k zákazníkovi.
Závěr:
Ukázka opravdu profesionální výroby rozváděčových skříní není nikdy na škodu. Z praxe můžu potvrdit, že se rozvaděče mnohokrát vyrábí tak, že nechápu jak na to někdo může vůbec vystavit prohlášení o shodě. Viděl jsem třeba vše v rozvaděči zapojeno jednou barvou vodiče a to hnědou, jak silové napájení 3x400VAC, tak ovládaní 24VDC, prostě vše, navíc jedním průřezem vodiče a tak dále. A stroj vyráběl. Ten kdo na to pak pustil do provozu, musel být asi úplně mimo.
Jaroslav Blažek
Doplňující odkazy k článku:
Profesionální návrh a program ŘS Sinumerik + pohony Sinamics: http://www.siprog.cz/
Strojní rekonstrukce zařízení: http://www.omos.cz/
Projekt a koordinace výroby skříní: http://www.blaja.cz
Výrobce rozvaděčů: http://www.vrvs.cz/rozvadece-nn
