Průmyslová automatizace, odborné texty, recenze

Naše cvičná CPU1212C ve které poběží webový server. Připojení přes ethernet port je samozřejmostí, takže šup s ní do naší dílenské sítě. Nic víc než tohle PLC nebude potřeba. 

Překontrolujeme správné připojení do sítě a IP adresu CPU.

Ve vlastnostech CPU není webový server uvolněn, proto je nezbytné tuto volbu zaznačit. Přežijeme i upozornění a zatím si nebudeme všímat dalších řádků a tlačítek ohledně generování nějakých bloků, stačí jen uvolnit server.

Není dobré zapomenout vše nahrát do PLC, pak by nám nic nefungovalo. Webový server totiž běží v CPU a nikde jinde.

Nahráním všeho nic nezkazíme, tohle menu funguje na pravé tlačítko myši, což není zase až tak obvyklé.

Pak už jen počkáme než v informačním okně uvidíme, jak celé nahrání do CPU proběhlo. Je to úplně stejné, jako při aktualizaci PLC programu.

Ukázka nahrání dat do PLC je jen pro ty, kteří už zapomněli, jak vše probíhá.

Na kterémkoliv počítači ve stejné síti jako PLC zadáme IP adresu našeho CPU a otevře se úvodní obrazovka webu. Stačí vstoupit.

Tyto systémové screeny se generují přímo v PLC, není žádná šance je nějak ovlivnit nebo změnit.

Jak je vidět, okamžitě nám v pravém okně naběhne informace o připojeném PLC, levé menu je také systémové, stačí se proklikat jednotlivými položkami. Přihlášení pro zobrazení těchto informací není nutné.

Klikněte si na obrázek pro zvětšení.

Podobně jako u řady S7-300/400 je přes webový server k dispozici také diagnostický buffer, což je jednoznačně nejdůležitější věc při identifikaci problémů s PLC. 

Klikněte si na obrázek pro zvětšení.

Zajímavé jsou také komunikační parametry včetně informace ohledně MAC adresy PLC.

Nejzajímavější ze systémových stránek webového serveru je zcela jistě možnost zobrazení hodnoty proměnných z PLC. Stačí na řádek napsat adresu, formát a basta. 

Škoda že tuto stránku nelze nijak uložit.

Jestliže nám nestačí tyto základní funkce webového serveru, tak se konečně dostaneme k tomu, abychom si zkusili vyrobit vlastní webovou stránku, která bude komunikovat s proměnnými v PLC. Je ale nezbytné vrátit se k nastavení CPU do TIA portálu a využít již menu pro uživatelsky definované stránky. Nastavíme si adresář kde se uloží patřičný soubor(y), který pak kopírujeme do PLC, jméno souboru, název aplikace a hlavně musíme vygenerovat datový blok pro webový server, jehož číslo 333 se zadá do dalšího pole. 

Po úspěšném generování najdeme patřičný blok v levém menu mezi systémovými bloky. Jasně že se musí nahrát do PLC a ještě něco navíc. 

To navíc spočívá v tom, že je nutné vložit do PLC programu systémovou Siemens funkci "www", k ní pak přiřadit číslo vygenerovaného datového bloku DB333. 

Nyní by měla následovat ukázka html souboru s odkazy na proměnné, který se musí kopírovat do PLC. Soubor samozřejmě existuje, ale není úplně jednoduché jej napsat, příkazy jsou přece jen složitější, než můžete být zvyklí z běžných html stránek. Proto doporučuji přečíst systémový manuál, kapitolu 11.3 ohledně definování vlastních html stránek. Bude to rozhodně rychlejší, než zkoušet něco jen tak. Pak stačí jednoduše nahrát vytvořený soubor do PLC, do patřičné složky.

Pro některé funkce je dobré se přihlásit, standardní jméno na server je "admin" a bez hesla. V menu uživatelských stránek najdeme odkaz na tu jednu naši.

Všechny čísla na obrazovce jsou proměnné z PLC, refreš je nastaven na 10 sekund. Než je ale uvidíte takhle a aby vůbec "žily", budete muset opravdu něco nastudovat. Ideální je si stáhnout vzorový projekt ze stránek Siemens včetně PLC programu, abyste viděli jak se co dělá. Vše najdete v odkazech na konci článku.